Cowes
Cowes (West Cowes) je přístavní město ležící na západním pobřeží ostrova Wight na západním břehu řeky Medina. Na protějším břehu řeky se nachází podstatně menší město East Cowes. Podle sčítání z roku 1991 mělo Cowes 19 919 obyvatel.
Poblíž města se nachází letní sídlo anglické královny Viktorie a prince Alberta.
Původ jména města není zcela jasný, existuje několik výkladů. Podle jednoho bylo město pojmenováno podle pískových dun na březích řeky Mediny, které svým tvarem připomínaly krávy (anglicky cowes). Jiná teorie název označuje od slangového označení opevnění, budovaného v době krále Jindřicha VIII. (Henry VIII) na ochranu proti očekávané francouzské invazi.
Během prvních století byla obě sídla poměrně malá a byla označována jako Východní a Západní Shamblord. Ostrov Wight byl častým cílem francouzských útoků. Západní pevnost je dochována dodnes, třebaže bez původních tudorovských věží, a je nyní označována jako hrad Cowes. Naopak východní pevnost byla zničena v 18. století a bývá někdy nesprávně zaměňována s hradem East Cowes, který byl později vystavěn Johnem Nashem.
Za počátek růstu města Cowes je někdy považována výstavba 80tunového plavidla Rat O'Wight na březích řeky Mediny. Loď byla zhotovena pro potřeby královny Alžběty I. (Elisabeth I). Přesto však sportovní a rekreační námořní plavba zůstala spíše výjimkou až do pozdějších dob, zejména do doby vlády vášnivého mořeplavce Jiřího IV. V roce 1826 Královská plachetní flotila (the Royal Yacht Squadron) poprvé uspořádala třídenní regatu. král projevil svoji podporu závodu tím, že o rok později osobně předával poháry vítězům. Závod vstoupil do povědomí jako Cowes Regata a brzy se rozrostl do čtyřdenní události, která končila slavnostním ohňostrojem.
Královna Viktorie si zde zakoupila a nechala zadaptovat své letní sídlo, Osborne House. V East Cowes se začala plánovat výstavba honosných domů a parků. Plán se však nakonec zhroutil pro nedostatek financí, ale v první fázi bylo postaveno několik dodnes dochovaných rezidencí.
Na konci 18. století byl v East Cowes postaven v neorománském stylu hrad Norris, podle plánu Jamese Wyatta. V současné době budova slouží jako soukromý dům. V roce 1798 začal John Nash budovat svůj dům, hrad East Cowes. Budova je výrazná svými gotickými věžemi a věžičkami a opevněním. Nash zemřel v roce 1835 a byl pohřben ve věži svého domu.
Místní výroba v obou městech Cowes byla vždy zaměřena na námořní plavidla, také zde bylo testováno první vznášedlo.
V roce 1933 byly West Cowes a East Cowes spojeny pod jeden městský celek.
Během druhé světové války bylo město častým cílem bombardování, zejména pro svůj loďařský průmysl a blízkost Southamptonu, důležitého přístavu Royal Navy.
Poblíž města se nachází letní sídlo anglické královny Viktorie a prince Alberta.
Původ jména města není zcela jasný, existuje několik výkladů. Podle jednoho bylo město pojmenováno podle pískových dun na březích řeky Mediny, které svým tvarem připomínaly krávy (anglicky cowes). Jiná teorie název označuje od slangového označení opevnění, budovaného v době krále Jindřicha VIII. (Henry VIII) na ochranu proti očekávané francouzské invazi.
Během prvních století byla obě sídla poměrně malá a byla označována jako Východní a Západní Shamblord. Ostrov Wight byl častým cílem francouzských útoků. Západní pevnost je dochována dodnes, třebaže bez původních tudorovských věží, a je nyní označována jako hrad Cowes. Naopak východní pevnost byla zničena v 18. století a bývá někdy nesprávně zaměňována s hradem East Cowes, který byl později vystavěn Johnem Nashem.
Za počátek růstu města Cowes je někdy považována výstavba 80tunového plavidla Rat O'Wight na březích řeky Mediny. Loď byla zhotovena pro potřeby královny Alžběty I. (Elisabeth I). Přesto však sportovní a rekreační námořní plavba zůstala spíše výjimkou až do pozdějších dob, zejména do doby vlády vášnivého mořeplavce Jiřího IV. V roce 1826 Královská plachetní flotila (the Royal Yacht Squadron) poprvé uspořádala třídenní regatu. král projevil svoji podporu závodu tím, že o rok později osobně předával poháry vítězům. Závod vstoupil do povědomí jako Cowes Regata a brzy se rozrostl do čtyřdenní události, která končila slavnostním ohňostrojem.
Královna Viktorie si zde zakoupila a nechala zadaptovat své letní sídlo, Osborne House. V East Cowes se začala plánovat výstavba honosných domů a parků. Plán se však nakonec zhroutil pro nedostatek financí, ale v první fázi bylo postaveno několik dodnes dochovaných rezidencí.
Na konci 18. století byl v East Cowes postaven v neorománském stylu hrad Norris, podle plánu Jamese Wyatta. V současné době budova slouží jako soukromý dům. V roce 1798 začal John Nash budovat svůj dům, hrad East Cowes. Budova je výrazná svými gotickými věžemi a věžičkami a opevněním. Nash zemřel v roce 1835 a byl pohřben ve věži svého domu.
Místní výroba v obou městech Cowes byla vždy zaměřena na námořní plavidla, také zde bylo testováno první vznášedlo.
V roce 1933 byly West Cowes a East Cowes spojeny pod jeden městský celek.
Během druhé světové války bylo město častým cílem bombardování, zejména pro svůj loďařský průmysl a blízkost Southamptonu, důležitého přístavu Royal Navy.
Mapa - Cowes
Mapa
Státní území - Spojené království
 |
 |
| Vlajka Spojeného království | |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| EN | Angličtina (English language) |
| CY | Velština (Welsh language) |